Proč se o mne v poslední době stále více hovoří jako o básníku a textaři ?

Upřímně řečeno, neumím na tuto otázku beze zbytku odpovědět.
Pravdou však je, že se sem tam někdo zmíní: "Marlowe, básník a textař?
No…, vopatrně s tim, vopatrně……" To jsou samozřejmě naprosto nemístné obavy.
Básníci jsou odpradávna mírumilovná stvoření.
Éterické bytosti, které žijí celá léta v ústraní o hladu a sem tam se napijí rosy.
Hledají pro svůj brk věci vznešené, hledí si krásna kolem sebe,
toulají se v luzích, pijí z močálů. Nelze však nevidět v jak ostrém kontrastu se zjevuji já
obrovitý Vepřohroch, přijímající vše chtivě a hlučně.
Slon v porcelánu, který si libuje ve špíně velkoměsta,
poetiku hledajíce v umělých náhražkách lidského bytí:
"potravinářských výrobcích z pryže v sytých pastelových odstínech,
silikonových ňadrech a laciných napodobeninách a kýčích všeho druhu".
Že bych tedy byl textařem? Ano znám něco z teorie tohoto oboru a vy kteří mne znáte,
víte že tomuto"umění" také vyučuji, ale řekněte právě Vy(a buďte ke mě upřímní),
zda Vám kdy bylo(stali-li jste se obětí mých bludů)mé vyučování někdy ku prospěchu?
Nesnažili jste se mé názory, které jste nadšeně aplaudovali, vymítit posléze ze své hlavy?
Ano, Vy kteří se mne často ptáte: "Ty vole, kam na to chodíš?" mnou nejvíce opovrhujete
a dokonce pořádáte jistá setkávání, jejichž hlavním tématem jsem já, moje zvrácenost,
hrochopraseckost a opilství.
tlac1.jpg, 0 kB tlac3.jpg, 0 kB tlac2.jpg, 0 kB